Olejové pastely patří mezi velmi přístupná, ale zároveň překvapivě všestranná výtvarná média. Díky své konzistenci a intenzitě barev si je oblíbili začátečníci i zkušení umělci.
Pojďme si je představit blíž – od jejich vzniku až po praktické tipy, jak s nimi pracovat.
Podívejte se na základní práci s olejovými pastely v praxi: Pustit video na YouTube
Jak vznikly olejové pastely?
Možná vás to překvapí, ale olejové pastely vznikly relativně nedávno. Byly vyvinuty v roce 1949 na žádost Pabla Picassa, který hledal médium kombinující intenzitu barvy a zároveň jednoduchost použití.
Výsledkem je nástroj, který spojuje vlastnosti kresby i malby a nabízí velkou svobodu při tvorbě.
Z čeho se olejové pastely skládají?
Olejové pastely obsahují pigment, olej a vosk. Právě tato kombinace jim dává jejich typickou krémovou konzistenci a výraznou barevnost.
Barvy jsou syté, dobře kryjí a zároveň se dají snadno vrstvit nebo míchat přímo na papíře.
Ve srovnání s klasickými suchými pastely jsou méně prášivé a působí kompaktněji.
Kresba, malba i experiment
Olejové pastely stojí někde mezi kresbou a malbou. Můžete s nimi kreslit přímo jako tužkou, ale zároveň pracovat ve vrstvách podobně jako s barvou.
Barvu lze nanášet nejen samotným pastelem, ale například i malířskou špachtlí, což otevírá další možnosti práce s texturou.
Právě tato variabilita je jedním z důvodů, proč jsou pastely oblíbené jak pro rychlé skici, tak pro plnohodnotné obrazy.
Jednoduché použití bez vybavení
Velkou výhodou olejových pastelů je, že k práci nepotřebujete žádné složité pomůcky. Stačí papír a můžete začít.
Ideální je papír, který není příliš hrubý – barva se na něm lépe roztírá a umožňuje plynulejší přechody.
Míchání a roztírání barev
Jednou z nejpřirozenějších technik je roztírání barvy prstem. Díky tomu můžete snadno vytvářet jemné přechody a spojovat jednotlivé odstíny.
V praxi se často používají i další pomůcky – například papírové kapesníky nebo blendovací nástroje – ale práce prstem zůstává nejjednodušší a nejrychlejší variantou.
Zkušenosti výtvarníků ukazují, že právě kombinace vrstvení a roztírání dává olejovým pastelům jejich typický „malířský“ charakter.
Práce s vrstvou a strukturou
Pokud nanesete silnější vrstvu pastelů, můžete do ní zpětně zasahovat. Například rýt špejlí nebo jiným nástrojem a vytvářet tak zajímavé struktury.
Tato technika, známá jako sgraffito, odhaluje spodní vrstvy barvy a přidává kresbě další rozměr.
Vrstvení obecně umožňuje kombinovat barvy a postupně budovat hloubku obrazu.
Na co si dát pozor
Olejové pastely nikdy úplně nezaschnou. Povrch kresby zůstává lehce mastný a může se snadno rozmazat.
Proto je potřeba hotovou práci zafixovat speciálním lakem. Ani ten ale nezajistí stoprocentní ochranu.
V praxi se proto jako nejlepší řešení osvědčuje zarámování pod sklo, které kresbu ochrání před dotykem i prachem.
Co říká praxe?
Zkušenosti z výtvarných komunit ukazují, že olejové pastely jsou oblíbené hlavně díky své bezprostřednosti. Nemusíte řešit schnutí, ředění ani přípravu – můžete rovnou tvořit.
Zároveň ale vyžadují trochu jiný přístup než například akvarel nebo akryl. Práce je více fyzická, pracujete přímo s materiálem a vrstvou barvy.
Právě tento kontakt s médiem je pro mnoho autorů jedním z největších lákadel.
Shrnutí
Olejové pastely kombinují výhody kresby i malby. Nabízejí syté barvy, snadné použití a velkou svobodu při práci.
Můžete je vrstvit, roztírat i ryt do nich – a pokaždé vznikne jiný výsledek.
Jediné, na co je potřeba myslet, je jejich ochrana po dokončení.